Top
IMG_20191007_125211_409

Workshop Coffee

Na slepém konci Barrett’s street se ukrývá opravdový kávový klenot. Do uličky, která je souběžná s Oxford street se dostanete buď odbočením do nedaleké James street a nebo přes uličku (připomínající více než co jiného vchod do Příčné ulice), která se nachází mezi budovami s obchody Intimissimi a H&M. Kavárnička je maličká, ve stroze zařízeném, světlém interiéru najdete asi 4 nízké stolky a podlouhlý bar. V létě, resp. za teplejších měsíců, je venku ještě jeden větší stůl s lavicemi, u kterého se dá posedět o něco pohodlněji. Za svoji 1.80 Ł dostanete opravdu kvalitní espresso s hustou cremou a příjemně nakyslou chutí. Při mé poslední návštěvě v únoru mi dokonce obsluha udělala espresso znovu, protože nebyla spokojená s tím co napoprvé vytvořila. Vyzkoušené mám dvě pobočky Workshop Coffee, tuto a tu na Mortimer street a byť se jedná o stejný podnik, káva z Oxford street byla o mnoho lepší.

THE ESPRESSO ROOM

Malinkou kavárničku míjím při svém bloudění po Covent Garden. Prošla bych kolem zřejmě bez povšimnutí, kdybych se na chodníku nepřerazila o stojící reklamní áčko, na kterém mě následně zaujaly vyobrazené listy monstery. A tak hlavně kvůli Natálce (známé milovnici monsterového dekoru) a fotce pro ni, udělám dva kroky zpátky a objednávám si espresso. Překvapuje mě, že jsem rovnou vyzvána k platbě kartou. Kavárna je uvnitř doslova natřísknutá, jsou tu pouze dva stolky (beznadějně obsazené) a tři místa k sezení u pultu (rovněž beznadějně obsazené). Interiér zdobí černá tapeta se zelenými listy a několik živých květin v květináči. Tohle místo si okamžitě získává mé sympatie. Zakoupené espresso je dobré, byť je v něm cítit lehká, ale plánovaná hořkost.

Esspressoroom
urbanbaristats

Urban Baristas

Cestou do Prospect of Whitby procházím okolo Urban Baristas. O přítomnosti této kavárny na naplánované trase vím, je pro mě dokonce kontrolním bodem, že jdu správným směrem. Původně jsem zastávku neplánovala, ale protože jsem hladová a cesta mi přijde nekonečná, usuzuju, že kafe přijde vhod. Interiér je světlý a kaktusy a sukulenty umístěné na tvarovkách vyčuhujících ze zdi mi přijdou vtipné. Jsou tu asi 4 stolky k sezení a pult u výlohy. Opět jsem rovnou vyzvána k platbě kartou bez toho aby se mě někdo ptal jak chci platit. Kafe vypadá na první pohled dobře, bohužel po prvním loku přichází zklamání. Kafe je přepálené, tj. je z něj cítit jenom ne příliš příjemná hořkost a rozhodně to není směsí. Asi za dvě stě metrů míjím jinou kavárnu lákající návštěvníky na italskou směs Carraro… no možná by to bylo lepší, tak třeba příště…

Store Street Espresso

Při cestě do centra cíleně vystupuji z autobusu na Tottenham Court Road. Po včerejším fiasku s Urban Baristas nehodlám nic riskovat a jdu na jisto dle kávové mapy Londýna, jejíž foto jsem si nechala poslat z domova. Své volby rozhodně nelituji. Kavárna má příjemný, střízlivý interiér a kdybych nechvátala směrem na nádraží King’s Cross, rozhodně bych využila jeden z mnoha stolků a chvilku posedím. Plus vidím i v tom, že se dá sedět i venku před kavárnou. Kafe voní skvěle a stejně tak i chutná. Zakoupená ANZAC sušenka (ovesné vločky, mouka, kokos, cukr, máslo a golden sirup) je sice tvrdší a hodně sladká, ale chuťově také výborná. Přidávám na svůj check list na příště, tahle kavárna si to rozhodně zaslouží nebo minimálně aspoň její espresso.

storestreet
tap

TAP COFFEE No.193

Míjím výlohu nad níž je připevněné kolo s nápisem „coffee“, rychle kontroluju hodinky a kvapně vstupuji dovnitř, za deset minut totiž kavárna zavírá. Milá slečna se ptá co bych si ráda objednala a zároveň dodává, že je bohužel z provozních důvodů možné si vzít pouze „take away“. To mi rozhodně nevadí. Při čekání se bavím heslem na WiFi které zní „drinkcoffee“ a zkoumám interiér. Industriální nádech se mi líbí, stejně tak velký dřevěný špalek se servisem uprostřed. Kavárna má objednávkový pult a na protilehlé straně pult výdejní. Okamžitě poté co obdržím kelímek s kávou srkám svůj první lok. Kafe je příjemně kyselé, ale aroma není zas až tak výrazné. Za mě kafe co neurazí, ale ani nenadchne.

Change Please Coffee

Po té co se dostávám na Borough Market a nejsou tu šílené davy turistů, mířím neomylně rovnou ke stánku s kávou. V únoru, zde kafe chutnalo skvěle, vlastně bylo možná o kousek lepší než to na Oxford street. Poprvé za celou dobu se mě někdo ptá zda chci single nebo double. Ani nevím proč volím single (double je za 2 Ł, ale to jen informačně, cena rozhodně neměla na výběr vliv). Dostávám kelímek s vonící kávou, v recyklovaném kelímku. A opět se mi potvrzuje, že je strašně důležité, jak je káva připravena. Nadšení z února se neopakuje, není to úplně ono. Nevadí, kafe je i tak dobré, takže si nestěžuji. A činnost podniku je třeba podporovat, pokud vás zajímá proč, mrkněte třeba sem.

borough
gentlemanbaristas

The Gentlemen Baristas

Poslední kavárnou, kterou v Londýně navštívím, jsou The Gentlemen Baristas… motám se po Borough a překročit nějak výrazně okolí London Bridge se mi nechce. Za prvé s sebou vláčím své narvané příruční zavazadlo a za druhé mi vlak na Gatwick stejnak jede z místní stanice a právě při cestě na ni míjím zelenomodrou výlohu s nápisem The Coffee House. A jestliže má něco na sobě nápis „kávový dům“, musím tam minimálně nakouknout. Prostor v kavárně není velký, ale dá se vyjít do patra, kde jsou další místa k sezení. Vystavené dobroty ve vitríně lákají k ochutnání, žel Bohu, jsem ještě plná z Borough Marketu a vlastně ani nemám čas se tu zdržet déle. Objednávám si tedy espresso s sebou a těším se, že dostanu jeden z kelímků s roztomilým logem. Bohužel. Své pidi kafe dostávám v obyčejném, nudném, bílém kelímku. Káva voní dobře a není špatná, nicméně po ochutnání se žádné wow nekoná. Kavárnu si ukládám do paměti, v případě nutnosti, se tohle příjemné místo k posezení, kde je poměrně živo, bude hodit.

post a comment